Jolanka se v roce 2020 poprvé podívala na zahraniční závody do Belgie. Jak se jí tam líbilo a jak zvládá tréninky v době kovidové se dočtete v příběhu.

Začátky s aerobikem – od fitness týmů ke sportovnímu aerobiku

Ve 1clubu jsem od svých 7 let, začínala jsem v kategorii fitness 8-10 let pod vedením trenérky Terezky. Další rok jsem poprvé vyzkoušela singl, u kterého jsem zůstala až do dnes. Během prvních let jsem nasbírala spoustu medailí z duí (nejprve s Žanetkou Strakoňovou a poté s Nikolkou Jestříbkovou). Sportovní aerobik trénuji pod vedením mé přísné trenérky Denči.

Poprvé na mezinárodních závodech

Sezóna 2020 už byla trošku jiná. Trénovala jsem na trio s Niky J. a Kačkou R., singl a fitnessy, vše v cadetech v I. výkonnostní třídě. V lednu jsme dostaly s Niky a Luckou Kinclovou nabídku startovat v Belgii / Sint-Niklaas na mezinárodních závodech. Mamky to vše zařídily a my odletěly 5. 3. i s novými dresy, které jsme zdobily 4 večery v týdnu před odletem. Byla to obrovská zkušenost.

Vidět závodit mistra světa byl velký zážitek

S Niky jsme na závodech odjely 2x duo a 3x singly. Odvezly si bronz z dua. Závody jsou tam jiné. Plocha byla jen parkety – takže silonky se trhaly a kolena byla odřená, ale nádherně osvětlená, jinak šero v hale. Závodní plocha byla jezdící stěnou oddělená od rozcvičovací. Vedle plochy byly i dvoupatrová hlediště pro ostatní závodnice. Paráda bylo vidět závodit ostatní, třeba i mistra světa. Moc bych si přála vyjet do zahraničí znovu.

Tak trochu jiný rok 2020

V roce 2020 se jely v I.výkonnostní třídě jen 2 závody (Plzeň a Kladno), kde jsem poprvé okusila, jaký je sportovní aerobik v I.VT (trio a singl). V singlu jsem byla moc spokojená, i Denča. A s fitnessy jsme si užily vždy i finále. Covid rok pro mě v trénování není v podstatě jiný, protože trénuji stále pravidelně a poctivě. Jiný je v tom, že trénuji hodně venku a doma. Máme i 2x týdně online tréninky. Doma je sice málo místa, ale mám bosu, airtrack, gumy, závaží. Začala jsem už na jaře hodně běhat a na podzim byly i různé virtuální závody. Cvičení v chladnu a mrholení se dá také zvládnout, aspoň, že můžeme trénovat.

Pořídila jsem si různé funkční oblečení, rukavice a čelenky. Aspoň budeme otužilé. Pohyb pro mě znamená v životě hodně. Jen je mi líto trenérek, které jsou s námi oblečeni jako sněhuláci. Těším se až budeme moci závodit (třeba i bez diváků), až se budeme potkávat s holkama z klubu na trénincích a pojedeme zase na soustředění.

Fotogalerie

Pošlete to dál... Sdílejte příspěvek se svými blízkými